Bezmála pětina lidí v České republice přiznává, že měla loni zdravotní potíže dlouhodobějšího charakteru.
Ze šetření, které mezi 30 000 lidmi v produktivním věku provedl Český statistický úřad (ČSÚ), plyne, že
nejčastěji lidé uvádějí bolesti zad, pohybového ústrojí, srdce a oběhové soustavy. ČSÚ ze vzorku odhaduje,
že dlouhodobější zdravotní zdravotní problémy mohou v ČR trápit více než 1,34 miliónu lidí.
Hlavní problém představují bolesti zad. Následují potíže s končetinami. Onemocnění pohybového aparátu a
oběhové soustavy označily za hlavní příčinu svých potíží přes tři pětiny dotázaných.
Problém se zády a krkem mohlo podle zjištění statistiků mít 295 100 lidí v produktivním věku. Potíže s horními a dolními končetinami by mohlo být hlavním zdravotním problémem 273 900 osob. Především nemoci srdce a cév podle průzkumu mohou trápit 255 500 Čechů a Češek, bolesti hlavy pak 31 700 a potíže se žaludkem 65 800 osob.
Hlavně psychické problémy včetně depresí mohou sužovat 49 000 lidí v produktivním věku od 15 do 64 let.
Na potíže se zády si nejčastěji stěžovali čtyřicátníci, na deprese a psychické problémy lidé mezi 25 a 29 lety,
na nemoci srdce a cév šedesátníci.
Zdravotní potíže pociťovaly častěji ženy. Zmínilo se o nich bezmála 20 procent z nich. U mužů to bylo 17 procent. S rostoucím věkem pak problémů začíná výrazně přibývat. Zatímco krátce před třicítkou je má každý patnáctý člověk, o deset let později je to zhruba každý devátý. Před padesátkou dlouhodobější zdravotní omezení trápí už skoro každého pátého muže a každou čtvrtou ženu. Ve věku od 60 do 64 let nějakou dlouhodobější nemocí trpí přes dvě pětiny dotázaných. "Do důchodu tedy odchází značný počet mužů a žen, kteří jsou podle svého názoru dlouhodobě nemocní," uvedli autoři.
Roli hraje i vzdělání a to, zda má člověk zaměstnání Roli nehraje jen věk, ale i vzdělání. Čím je vyšší, tím nižší je podíl lidí s obtížemi. "Prakticky všichni respondenti v produktivním věku bez vzdělání měli zdravotní problémy trvalého rázu," uvedli statistici.
Zdravotní potíže pociťovaly častěji ženy. Zmínilo se o nich bezmála 20 procent z nich. U mužů to bylo 17 procent. S rostoucím věkem pak problémů začíná výrazně přibývat. Zatímco krátce před třicítkou je má každý patnáctý člověk, o deset let později je to zhruba každý devátý. Před padesátkou dlouhodobější zdravotní omezení trápí už skoro každého pátého muže a každou čtvrtou ženu. Ve věku od 60 do 64 let nějakou dlouhodobější nemocí trpí přes dvě pětiny dotázaných. "Do důchodu tedy odchází značný počet mužů a žen, kteří jsou podle svého názoru dlouhodobě nemocní," uvedli autoři.
Roli hraje i vzdělání a to, zda má člověk zaměstnání Roli nehraje jen věk, ale i vzdělání. Čím je vyšší, tím nižší je podíl lidí s obtížemi. "Prakticky všichni respondenti v produktivním věku bez vzdělání měli zdravotní problémy trvalého rázu," uvedli statistici.
Podle nich je také alarmující, že mezi dotázanými se základním a středním vzděláním
měla dlouhodobé potíže skoro čtvrtina. Z vysokoškoláků to byla desetina.
Méně trpí zdravotními problémy také lidé, kteří mají práci. O dlouhodobější nemoci se zmínilo 13 procent z nich.
Mezi nezaměstnanými to byl každý čtvrtý. To podle statistiků ovlivňuje jejich případné uplatnění.
Počty lidí, které podle propočtů statistiků trápí dlouhodobé zdravotní potíže
Potíže
Počet lidí Problémy s horními končetinami 87 500
Problémy s dolními končetinami 186 400
Problémy se zády či krkem 295 100
Kožní nemoci 81 400
Nemoci srdce a oběhové soustavy 255 500
Plicní či dýchací potíže 69 300
Nemoci žaludku 65 000
Cukrovka 58 500
Bolesti hlavy 31 700
Psychické či nervové poruchy včetně depresí 49 000
Celkem 1 340 800 zdroj: ČSÚ Novinky, ČTK
Žádné komentáře:
Okomentovat